Kouzlo hudby

Kouzlo hudby

Hudba nechá málokoho bez emocí, bez pocitů. Rytmy vycházející z tradičních zpěvů a nástrojů, na které se hrálo odjakživa, se dostávají pod kůži samy.  Proudí kolem, slyšíte je v uších, cítíte v hrudi, ve svalech… smývají rozdíly, vrací vás zpět k sobě samým. K tomu, jak se cítíte tady a teď. Což, jak se ukazuje v posledních letech, je klíčem k duševní i tělesné harmonii.

Desáteho dubna 2015 navštívili uživatelé Centra pro osoby se zdravotním postižením Čtyřlístek muzikofiletickou akci s názvem „Kouzlo hudby“ pořádanou občanským sdružením Muzikohraní. Akce se konala za finanční podpory města Ostravy, které podporuje muzikoterapeutické programy. V prostorech Muzikohraní, na Gagarinově náměstí, čekaly na uživatele citlivě vybrané skladby hrané jak natradiční nástroje – různé druhy bubnů, flétny – tak třeba na nástroj považovaný za nejmladší na světě tzv. Hand Pan, vynalezený až  v roce 2000. Jeho zvuk je velmi specifický a běžně se s ním zatím nesetkáte.

Uživatelů Čtyřlístku, různých věkových skupin, se sešlo kolem čtyřiceti. Už při jejich příchodu se nedala přehlédnout jejich zvědavost, co se vlastně bude dít.  Ještě před začátkem čile komunikovali mezi sebou i s lektory Michaelou a Danielem Plecháčkovými. Někteří si prohlíželi časopisy, které jsou zde k dispozici, jiní se soustředili na připravené hudební nástroje nebo na nový prostor,v němž dosud nebyli.

Jako první zazněla skladba o indiánovi, co vábí indiánskou flétnou svou milou.  Posluchači hádali, o jaký hudební nástroj se jedná, ale indiánská flétna je zmátla svou velikostí a tak uhádli alespoň materiál hudebního nástroje. Je otázkou, zda si uživatelé u hudby představovali indiánův příběh samotný, nebo jen vnímali tóny, každopádně po jejím skončení byli hudebníci odměněni potleskem.

Další píseň byla taneční a navodila atmosféru Orientu. Role orientálních tanečnic se ujaly Anička s Martinou a na židličkách se pohupovali další potenciální tanečníci. Píseň byla veselá a temperamentní. Pokud by to prostor umožnil, určitě by se k tanci přidali i další. Také průvodkyně uživatelů poklepávaly nohama do rytmu.

Skladba o vodě pohladila a zklidnila všechny účastníky koncertu. Asi nejzajímavější byla skladba složená z alikvótního zpěvu a ze zpěvu eskymáckého. O alikvótním zpěvu lze zjednodušeně říci, že se jedná o techniku zpěvu, která se používala ve starých kulturách převážně k meditaci a hlubokému soustředění.  „Mručivý“ eskymácký zpěv používají eskymácké ženy k uspávání dětí, což se potvrdilo, neboť jeden z uživatelů, Jirka, se skutečně nechal vést zpěvem až ke krátkému zdřímnutí.

Prožitky uživatelů byly různé. Někteří napjatě poslouchali, jiní se pohupovali do rytmu. Jeden si po skončení oficiální části ještě přál ukázku hry na morin khuur, tradiční nástroj z oblasti Mongolska. Celkově byly ohlasy posluchačů velmi pozitivní, všichni vyjádřili svou spokojenost potleskem.

Po skončení akce ještě uživatelé obdrželi drobnou pozornost a pak už následovalo focení na jarním, aprílovém slunci.

PS: Děkujeme za spolupráci paní Libušce Gajdové.

Autorka: Renča Čaren Veselská

© 2015

FOTOGALERIE ZDE

<< Přehled všech článků cyklu Muzikosnění

Zatím žadný komentář

Napiš komentář

You must be logged in to post a comment.