Rozhovor s Hankou Novákovou na téma Tanec a taneční terapie

 O tanci, taneční terapii, pohybu, inspiraci, atd…

Jaké byly Tvé taneční začátky? 

Před šesti lety jsem byla poprvé na kurzu, který vedla Natasha Noack. Nevím, co mě tenkrát nejvíce nadchlo, jestli tanec na živou hudbu, rytmy bubnů, svoboda v možnosti vyjádření se, či lektorka, která každému pomohla v sobě objevit člověka, který umí tancovat… Postupně jsem projela ještě několik kurzů pod vedením různých lektorek. Každá různou měrou během tance sršela energií a přirozeností. Postupně jsem také pociťovala, že mi nevyhovuje drilovat několik kroků pořád dokola, jak to na těchto workshopech bývá. Zajímala mě práce s tělem, komunikace mezi tanečníkem a bubeníkem skrz buben a prostor pro spontánost. Proto jsem moc ráda, že mám nyní možnost spoluvytvářet semináře, kde se nejen učí kroky, ale hlavně tančí podle svých pocitů z hudby a ze sebe samého…

 

Je někdo z tanečníků, kdo Tě inspiruje?

Moc ráda se dívám na ukázky tance afričanů. Umí vyjádřit v tanci spojení se zemí, pohyby zvířat, energii živlů…

 

Vedeš seminář Spontánní tanec a la Afrika. Co Tě inspirovalo k uspořádání tohoto semináře. A jaký je jeho záměr? Pro koho je seminář určen?

Záměrem semináře je seznámit zájemce s prvky afrického tance, ale především nabídnout možnost poznat sám sebe skrz rytmus bubnů.

Seminářů se účastní ženy i muži každého věku – od dětství, nejstarší účastnici bylo kolem 65 let a divoce s námi tančila 2 hodiny s nadšením ve tváři.

 

Využíváš reprodukovanou nebo živou hudbu? Co Tě oslovuje více.

Naše semináře doprovází skupina „Rytmy země“. Hudba, kterou pro tanečníky hrají je základ celého semináře. Nejenže se tanečnice „napojují“ na rytmus, i muzikanti reagují na projev tanečnic. Hudba je často obohacena o zvuky didgeridoo a fléten. Seminář uzavíráme kruhovým tancem, kde se každý tanečník kreativně projeví a inspiruje tím další v kruhu.

 

Jak vnímáš taneční terapii?

Taneční a pohybová terapie je něco „nového“ mezi pracovníky v pomáhajících profesích a mezi psychoterapeuty. V jiných zemích se tato terapie používá již od 19.století. Tanec v této formě se nesoustředí na estetickou stránku projevu, ale na cílenou pozitivní změnu v psychice i bodyimage člověka, zjednodušeně řečeno. Zajímám se, jak zpřístupnit tanec všem i lidem s postižením.

 

Co pro Tebe znamená tanec?

Relaxaci, způsob komunikace s dalšími tanečníky, sebevyjádření…

 

Děkuji za rozhovor.

mp

Zatím žadný komentář

Napiš komentář

You must be logged in to post a comment.